Země tisíce tváří
19. ledna nás přivítal polední žár sahelského slunce a prachový závoj vznášející se nad N´Djamenou. Jaký rozdíl oproti vlhkému tropickému klimatu, které panovalo v Bangui. A jak nás hned stihli ujistit místní, bude hůř! Dnes, kdy se únor chýlí ke svému konci, zažíváme něco, o čem jsem před tím snad jen četla v novinách. Denní teploty se šplhají přes čtyřicítku, o dešti se nám může jen zdát, a ve vzduchu je tolik prachu, že i mé plíce zvyklé na poctivý ostravský smog mají co dělat. Už jsme zažili i skutečnou prachovou bouři, během které silný vítr zvedal do povětří obrovské množství písku a prachu a viditelnost klesla na několik metrů. Během takových bouří se většinou zastaví veškerý život ve městě. Obchody a školy jsou zavřené, jindy rušné ulice zejí prázdnotou, každý se snaží ukrýt před miliony zrnek písku, která neznají slitování a bodají jako jehly. N´Djamena leží na spodním okraji Sahelu, pásma suchých savan, která oddělují Saharu od jižní poloviny afrického kontinentu. Ale podle struktury půdy, která připomíná jedno velké pískoviště, má člověk spíše pocit, že je už na poušti.
Čad je pro mne od samého začátku naprosto fascinující zemí. Mísí se zde vlivy černošské Afriky a arabského světa, který do tohoto kraje proniká už od nepaměti. Nápisy na ulicích jsou ve francouzštině i v arabštině, z přeplněných tržišť se ale ozývá mnoho dalších místních jazyků a dialektů. Čad je na rozdíl od Středoafrické republiky skutečně multietnická a heterogenní země, což ji činní o to zajímavější. Mnoho tváří, mnoho jazyků, mnoho kultur. Tento fakt byl však v minulosti (a prakticky i v současné době stále je) jedním z příčin četných konfliktů, nepokojů a občanských válek. Na severu země a v hlavním městě je dominantním náboženstvím islám, na jihu se lze častěji setkat s křesťanstvím a tradičními animistickými vírami.
Svět humanitární kartografie
Tak tedy v Čadu strávím poslední tři měsíce mého působení v terénu v rámci projektu Eurosha. Prvních několik dní se seznamujeme s prací, kterou naši kolegové (dva lokální dobrovolníci, jedna dobrovolnice z Francie, jedna z Itálie a jedna z České republiky) stihli během předchozích tří měsíců udělat. A popravdě řečeno, jsme velmi mile překvapeni. Díky logistické podpoře italské neziskové organizace Acra a naší hlavní partnerské organizace France Volontaires se týmu podařilo zmapovat celé město Goré a několik přilehlých uprchlických táborů.
Goré je menší město ležící na jihozápadě země, jen 50 km od hranice se Středoafrickou republikou. Dlouhodobá nepříznivá bezpečnostní a ekonomická situace panující na severu SAR donutila tisíce středoafričanů uprchnout do sousedícího Čadu, a mnoho z nich se usadilo právě v okolí Goré. O jejich potřeby se stará řada humanitárních a rozvojových neziskových organizací, jako například UNHCR, Care, Oxfam, Lékaři bez hranic, nebo právě Acra, která se zaměřuje na oblast vzdělávání.
Když jsem v předposledním odstavci použila pojem „zmapovat“, myslela jsem to v tom nejkonkrétnějším slova smyslu. Hlavní náplní naší práce v terénu je totiž tzv. humanitární kartografie. Tento zdánlivě nesrozumitelný termín má ve skutečnosti velmi prozaické vysvětlení. Každý, kdo někdy cestovat do tzv. rozvojových zemí (a popravdě řečeno, netýká se to pouze rozvojových zemí), měl to „potěšení“ poznat, jak může být obtížné najít detailní a aktuální mapu oné lokality. A pokud už nějaká kvalitní geografická či kartografická data existují, jsou těžko dostupná a mnohdy ani ne levná. To všechno neztěžuje život jen turistům, kteří se vydají do světa bez pomocné ruky cestovních kanceláří a průvodců, ale také mnoha lokálním a mezinárodním strukturám, které v dané zemi působí. Odtud vysvětlení první části pojmu „humanitární kartografie“. Svět prostě potřebuje mapy. A jelikož projekt Eurosha je součástí série pilotních projektů EU ve snaze vytvořit koncept mezinárodního humanitárního dobrovolnictví EU (něco jako slavné Peace Corps v USA), tak se naše kartografické aktivity zaměřují na oblast humanitární pomoci. Konkrétněji na zkvalitnění kooperace mezi aktéry humanitární pomoci a jejich jednotlivých aktivit. A tak se zrodila naše humanitární kartografie!
OpenStreetMap – mapa světa bez hranic
Jednoduše řečeno, není nutno si naše dobrovolníky představovat jako jedny z těch, kteří si odjeli do Afriky hrát s dětmi nebo rozdávat peníze. Ale spíše jako ty, kteří chodí po uprchlických táborech s gpskou, ve školách vysvětlují dětem, jak se dělají moderní mapy nebo jako ty, co učí místní, jak si vytvořit mapu svojí vlastní vesnice nebo města. A to mimo jiné díky tomu, že program, se kterým pracujeme, OpenStreetMap, je zdarma a dostupný všem. OpenStreetMap reprezentuje koncept tzv. open-data ve světě kartografie. Každý registrovaný uživatel (kterých už je po celém světě přes milion) může modifikovat data obsažené na mapě OpenStreetMap, popřípadě přidávat data nová. A každý může využívat mapy a informací v ní obsažené. Zdarma. Zkuste si například porovnat mapu vašeho města na OpenStreetMap a na některých jiných internetových mapách. Možná budete příjemně překvapení, protože česká komunita maperů patří mezi ty velmi aktivní. Chybí vám však stále na mapě OSM něco? Tak to tam přidejte! OSM, to je nejen samotný produkt, ale také pulsující komunita lidí, která vytváří lepší mapu světa dostupnou zdarma pro všechny.
S mým příletem do Čadu jsem se tedy ocitla uprostřed živelně se rozrůstajícího projektu. Uprostřed vznikajících map měst, vesnic a uprchlických táborů. A na začátku zrodu kartografické komunity OpenStreetMap v Čadu. K čemu by bylo vytvářet mapy, která nikdo nepoužívá, nebo které nebude později nikdo schopný aktualizovat? Proto se naše práce zaměřuje nejen na samotné mapování v terénu a editaci dat, ale také na propagaci konceptu open-data a OSM a na školení zainteresovaných aktérů. Sečteno a podtrženo: vytváříme lepší mapu Čadu a spolupracujeme s mnoha místními a mezinárodními partnery, kteří tuto mapu mohou využívat a spoluvytvářet. Zatím se v drtivé většině setkáváme s obrovským zájmem ze všech zmíněných stran, protože v zemi, jakou je Čad, která je často postihována humanitárními krizemi, je potřeba lepší koordinace všech zainteresovaných struktur obrovská. A i to činní naši práci tady příjemnější, fascinující a smysluplnější.